Český jazyk se díky svým specifickým zvukům a výslovnostem stává pro zahraničníky velkou výzvou. Mnohé zvuky a způsoby výslovnosti nejsou přítomné v jiných jazycích, což complicuje proces učešení a mluvění v češtině. Jeden z hlavních problémů je výslovnost řadových souhlásek. Souhlásky jako "ř", "ž" a "š" vyžadují zvláštní položení jazyka a silné svalové svaly. Pro mnoho zahraničních studentů je těžké vytvořit tyto zvuky a vyučování je často trvale a potřeba velkého množství procvičení. Kromě toho existují v češtině i specifické zvukové kombinace, které jsou obtížné k proniknutí. Například "st", "sk", "str" a další jsou obtížné k učištění a přirozenému využití. Tyto kombinace vyžadují přesné koordinaci jazyka, úst a dýchání. Důležitou součástí výslovnosti v češtině jsou také diakritika a ударení. Diakritika v češtině, jako jsou háčky a kroužky nad písmeny, mění výslovnost a význam slova. Chyba při diakritice může vést k nesrozumitelnému výrazu nebo dokonce k úplně jinému významowi. Stejně tak je důležité správně umět umístit ударení v slovech a větách, protože špatné umístění ударení může způsobit nedorozumění. Strategie, které mohou pomoci studentům překonat tyto obtížnosti, zahrnují sluchání a imitaci poutavých mluvčích, procvičování zvuků a slov při mluvění hluboce a používání various technik a cvičení k zlepšení svalové svaly a koordinace. Všechny tyto obtížnosti a výzvy však nejsou nepřekonatelné. S pečlivým studiem, trpělivostí a pravidelným procvičováním je možné získat dobrý úroveň výslovnosti a být schopným slušně mluvit a být porozumět v češtině.